Obal na turistický deník
Tuhle drobnůstku jsem nám ušila v první volné chvilce - a přiznávám, že jsem díky němu ošidila spaní... Jenže já nemohla jinak, už jsem měla skoro šicí absťák... Myšlenka organizovaného prodeje vizitkových samolepek do turistického deníku mě nadchla - vizitky se líbí nám dospělákům i dětem a s chutí plánujeme za kterou si vyjedeme příště. (I díky výletům se můj volný šicí čas smrskl do minima...) A já měla chuť si po dlouhé abstinenci ušít alespoň něco jen tak pro sebe.
Jako první jsem vzala do ruky zakoupený deníček a důkladně ho změřila. Pozor, pokud máte v plánu šít obal na knihu, je třeba měřit vždy zavřenou knihu přes hřbet. U deníčku jsem naměřila zhruba 16x24 cm. Ušití jednoduchého obalu na knihu jsem popsala zde a je možné ušít jednoduchý obal bez dalších úprav. Já se ale rozhodla ušít obal složitější, uzavíratelný, s tunýlkem na propisku a s uzavíratelnou kapsičkou na peníze nebo vstupenky - i leporelo z navštívených míst se tam vejde.
Proto jsem potřebovala top o rozměru 36x18 cm. Rozhodla jsem pro půlené čtverce v zemitých odstínech, ale když se podívám na deník zblízka, je možné na něm najít všechny barvy, snad kromě sněhobílé... Je na něm krémová stejně jako růžová, modrá, tyrkysová, žlutá, červená, zelená, oranžová i fialková - a pak také dominantní hnědá a khaki. Čím déle šiji, tím více tíhnu k "hnusným" barvám - oby jsou totiž ve výsledku velmi krásné. Inspirací mi jsou japonské časopisy - kdo by jim odolal?
Potřebný rozměr se dal krásně rozdělit na 4x8 čverců o straně 4,5 cm a tak jsem se pustila do řezání 32 různých čtverečků o straně 7,5 cm. (Obecné pravidlo - na půlený čtverec je třeba přidat 3 cm k čistému rozměru bez přídavků na švy.) Návod na půlené čtverce je možné najít v postupech. Zde jsem švy rozžehlovala na obě strany, použité látky jsou hrubé, takže mi přišlo rozžehlení vhodnější. Připravila jsem také dalších 8 čtverců na top kapsičky. Rozžehlené čtverce jsem ořízla na 6x6 cm.
Poté jsem top obalu sešila, rozžehlila (zase na obě strany), sendvičovala tenkým termolínem a prošila. Práce na topu kapsičky byla o něco malinko složitější, jako první jsem totiž všila zip a teprve poté vložila tenký termolín jako výplň a prošila.
Bohužel mě nenapadlo nafotit podrobný postup, takže se budu muset spokojit s důkladným popisem, snad se mi podaří být s pomocí detailní fotografie dostatečně názorná.
Připravila jsem si proužek látky o rozměru 5x12 cm (použila jsem odřezek prošité látky - jen jednoduchý top s podšívkou bez výplně). Tento proužek jsem začistila po jedné kratší straně. Na fotografii je ta část pod sponou propisky - červená látka. Přiložila jsem tento proužek lícem k líci volné strany zipu a celou stranu zipu jsem začistila proužkem 2,5 cm širokým. Nebylo nutné použít širší proužek, protože spodní stranu není nutné lemovat dvojitým přehybem - stranu zipu totiž přichytíme k topu.
Fotka je mírně zdeformovaná, v reálu je obal pěkně pravoúhlý
Také jsem si připravila dva obdélníky 9x18 cm na záložky. Oba obdélníky jsem po jedné straně olemovala kontrastní látkou a do levého jsem všila malou kapsičku na koupené, ale ještě nenalepené vizitky. Našla jsem v ústřižcích kapsičku, kterou jsem nepoužila při šití obalu na diář - a tady našla své uplatnění. (Červený kostkovaný čtvereček je krytí přezky zapínání)
Poslední, co jsem si připravila před kompletací, byla šňůrka dlouhá 19 cm jako záložka pro snadné nalistování aktuální stránky. A nyní hurá na kompletaci.
Seřízla jsem top na přesný rozměr 18x36 cm a na levé straně přišpendlila záložku. Vpravo jsem našpendlila a našila kapsu - tunýlek na tužku jsem přišpendlila ke kapse - tím jsem odkryla zip a snadno jsem ho přišila. Použila jsem také ozdobný steh. Poté jsem přichytila druhou záložku a pod ní zašila i druhou stranu tunýlku na tužku. Samotný tunýlek jsem velmi mírně nařasila - aby bylo snažší zasunout tužku. Spodní stranu začistí závěrečné lemování okraje deníku.
Nyní je třeba rozhodnout, zda kapsičku zaoblit - pozor, druhou stranu se záložkou je třeba nechat s pravými rohy - jinak by se nedal deník zasunout. Případné zaoblení kapsičky znamená jen jedno - nutnost začištění šikmým proužkem. Proužek říznutý rovně by se v zaoblení nepěkně krabatil... Já zvolila zaoblení a celý zkompletovaný deník jsem oentlovala - lépe se mi pak lemovalo. Jen pozor - nezapomeňte - musíte mít pohromadě top, kapsičku, obě záložky a také šňůrku na založení aktuální stránky (nazvala bych ji záložkou - ale záložkami nazývám také kapsy na desky :) )
Olemovala jsem deník - strojem jsem našila šikmý proužek na lícovou stranu topu a začistila jsem ručně - zdá se mi, že ruční začištění posune každý kousek o stupeň výš... Nu a posledním krokem je volba zapínání, zvažovala jsem knoflík, suchý zip, magnetické zapínání, ale poté jsem zvolila malou přezku... Tyhle přezky jsou velmi efektní, proto je mám tak ráda.
Teď už pouze šťastnou cestu a hodně příjemných výletů!
|
